Jeho otec se narodil na Marsu. To není překlep, ale osada ve Francii. Maličký synek ufonek – Francois Pralus – tehdy netušil, že zdědil nadpozemské nadání. A že to nebude talent božský, ale pekelný! Jeho čertovsky dobré čokolády mají růžky! Jeden z produktů pana Praluse je dokonce přímo nazván: "Pekelná pralinka“ a je snad nejsmyslnějším hříchem světa. Vlastně vesmíru.
Že tvář dnes souvisí s prodejem výrobku, k tomu mám jako autor knih dlouhý štrúdl výhrad, ale zrovna u čokolád a případu pana Praluse je jeho tvář komplexní vizitka. Kudrnáč, rozpustilý úsměv. Od pohledu rošťák a pokušitel. A jeho čokolády? Nymlich to samé! Troufalá galaktická vyjížďka! Mnoho divení a nových obličejů na nikdy nezažité chuťové vjemy.
Francois Pralus sám sebe nazývá: čokolatiér dobrodruh. To proto, že sjezdil celý svět, aby pro svoji rodinnou čokoládovnu našel ty nejlepší kakaové boby. Trajdal po čertech dlouho, jako by na Zemi ne a ne najít tu dochuť temného vesmíru. Onu příměs mléčné dráhy. Drsnou a přitažlivou zároveň. A našel? Kdovíkam odletěl, ale našel! Dnes sbírá světová ocenění, má svoji plantáž na Nosy Be a také školku stromů pro chuťově nejdrzejší výrostky kakaovníky. Tak trochu opravdu přivezl hvězdičky na Zemi.
Pralusova čokoládová řada 75% čokolád je hrubější a neukázněnější oproti uhlazeným pětasedmdesátkám Bonnatovým. Pralus snad nejlépe chutná v nějaký rebelský den. Jeho čokolády přidávají grády! Nadzvednou vás ze Země. A na dobu, co vydrží čtvereček čokolády v puse, možná také odletíte na svou oblíbenou planetu… Příjemné sebe-objevování přeji a pozor na velký třesk!